Byla mi po celý svůj život věrná a oddaná. Svým láskyplným srdíčkem dokázala milovat tak jako málokdo.Čistě a bez přetvářky. Takto to dokáže snad jen čistá dětská a psí dušička. Bylo jí úplně jedno jak vypadám, že jsem o vánocích přibrala, ta zrzavá mi fakt nesluší a a jsem pár týdnů na pracáku. Prostě jsem pro ni byla milovaná jedinečná bytost za niž by položila celý svůj psí život. Vůbec mi nevadilo, že jsem neodjela na dovolenou, protože Darinku zrovna neměl kdo pohlídat. Udělaly jsme si tedy spolu hezký výlet vláčkem a objevovaly tajemné krásy přírody. Naučila mne přírodu milovat a také pokoře. Zkrátka jsem se naučila radovat z každého nového dne a také úplných maličkostí. Se svým pejskem jsem byla št´astná. Snad proto jsem nejvíce zajásala nad připravovaným zákonem, kdy zvíře bude konečně uznáno živým tvorem, cítícím bolest a utrpení stejně tak, jako člověk nikoliv pouhou věcí, kterou můžeme kdykoliv odhodit jako špinavého, opelíchaného plyšáka. Pejsci a kočičky zde s námi žijí jako kamarádi nikoliv "ty věci" na nichž si můžeme beztrestně vybíjet svůj vztek a jakési komplexy. Malý pejsek se nedokáže člověku ubránit a tak musí být chráněn jako malé dítě či starý člověk zákonem. Nebeským ochráncem a patronem zvířátek je Svatý František z Assisi, jež je miloval celým svým srdcem. Vždyt´ to, co se děje a vychází na povrch z nejrůznějších psích množíren v nichž jsou tito bezbranní tvorečkové vystaveni týrání a bezmeznému utrpení je ohavnost nejtěžšího kalibru, pro niž nenacházím slov. Takovémuto jednání se může propůjčit jen zrůda v lidském hábitu. Zvířata trpí stejně jako my lidé, mnohdy snad ještě víc. A nemohou-li si stěžovat, neznamená to, že jim špatné zacházení nepůsobí bolest. Jeden francouzský spisovatel Jean Prieur řekl:"Ten, kdo zabije psa, zabije svou duši na devět pokolení a že duše každého člověka, který trápil nevinné zvíře, bude odcházet na onen svět s bolestným výkřikem." Jaký křik musí denně stoupat z této planety, jež se stala peklem pro všechnu němou tvář.Často a snad i neprávem se  říká, že se my lidé chováme jako zvířata. Za tento výrok bychom se mnozí snad jen měli těmto němým tvářičkám omluvit.Vejde-li pes kamkoliv, alespon´ zaštěká, kráva zabučí...a člověk, jen tupě zírá. Z téměř prorockého roku 2012 v němž se právě nacházíme, má s končícím Mayjským kalendářem lidstvo obavy z možného konce světa. Neměli bychom právě nyní, třebaže za pět minut dvanáct prosit za odpuštění. Třeba právě v tomto kouzelném slůvku se pro nás i celou zemi skrývá NOVÁ NADĚJE. Ten, kdo by rád pomohl opuštěným a týraným pejskům či touží po čtyřnohém kamarádovi může nahlédnout na www.toulavetlapky.cz, kde jsou nabízeni i krásní pejsci ze slovenských množíren či záchranných stanic. Pejsci, jenž díky dobrým lidem ponejvíce z Čech unikli kruté smrti takřka o vlásek.

"I pravil malý princ, toho, koho jsi k sobě připoutal srdcem, za toho poneseš zodpovědnost třebas po celý svůj život".